Kostel sv. Štěpána v Kozolupech jest jednoduchá, ale vkusná stavba barokní.
«Presbytář skládá se z části pravoúhlé, plackovou klenbou opatřené a z oblého zakončení, jež má klenbu výsečovou. K bokům presbytáře pojí se souměrně dva malé přístavky, z nichž jeden obsahuje sakristii, druhý Boží hrob. Hlavní oltář rokokový; v pozadí oltáře v rámci rokokován obraz na plátně „Ukamenování sv. Štěpána** (umělecky slabý). 
Loď o třech polích klenby valené, pásy dělené a štukovými rámci zdobeně. - Stěny presbytáře i lodi jsou oživeny sdruženými pilíři, které nesou římsoví hojně Článkované. - Boční oltáříky dva ; na nich zasklené rokokové skřínky; v jedné soška černé P.Marie, ve druhé soška sv. Jana Nepom.
Zvony : 1. s nápisem latinsko-českým : „O adoranda .Trinitas et veneranda unitas. Udielan v Plzni 1545. Svatý Štěpené oroduj za nás před Pánem Bohem." 2. s gotickým nápisem minuskulovým nerozluštitelným, asi z konce stol. 15.» (A.Podlaha, Posvátná místa království Českého).
Současný kostel Narození sv. Jana Křtitele, který stojí v Městě Touškově, byl vystavěn v letech 1777 - 1778 za posledního opata kladrubského kláštera Amanda Streera (1756-1783). Stavbu prováděl Antonín Haffenecker (1725-1783), snad podle plánů K.I.Dienzenhofera (1689-1751) nebo pod jeho vlivem. Kostel byl postaven v místech předešlého a vysvěcen dne 18.října 1778 opatem A.Streerem. Věž dostavována později (roku 1780), nebyla dokončena a z nouze pokryta střechou. Do té doby stála u kostela nízká dřevěná zvonice.
Budova kostela je pozdně barokní, jednolodní, orientovaná stavba s věží na západě. Krytá je taškovou valbou, s plechovým sanktusníkem. Na čtvercové hranolové věži (dokončena 1856) je měděná cibulová báň. Presbytář v půdorysu čtvercový je zakončen polokruhem, kde stojí oltář. Na severní straně kněžiště je postavena čtvercová sakristie (klenbu má valenou) s oratoří v patře (má plochý strop). Oratoř ústí do presbytáře trojbokou rokokovou lodžií. Loď je širší obdélníková se zakulacenými rohy. Klenba je provedena třemi poli placek. Pásy, které dělí klenbu, vycházejí ze sdružených pilířů. Fasády jsou členěny lisénami a kasulovými okny. Kruchta je konvexně vypnuta na pilířích a podklenuta třemi plackami. Kostel má též hrobku ve středu lodi. Je zde pohřben poslední touškovský benediktinský kněz Havel Tulipán, který zemřel dne 6.října 1787.
Zajímavost z touškovské kroniky:
V kostele se nachází hrobka, kterou nechal kněz Ludvík Kaschka vroce 1871 otevřít. Tato hrobka sestává z malého předpokoje a sousedí proti jihu s vlastní prostornou hrobkou, jejíž malba byla zachovalá.Uvnitř se nacházela malá, jednoduchá rakev, modře natřená, ve které ležela kostra benediktina faráře Galluse Tulipána, který zemřel 3.října 1787. Šat benediktina byl polorozpadlý, na kostech rukou byly zbytky lněných manžet. Farář Ludvík Kaschka tam zanechal list na kterém poznamenal svoji návštěvu a pozlacený kalich jako projevení úcty. V hrobce bylo dříve okno směřující na jih, které však bylo zazděno, protože děti do hrobky házely kameny. Kostelní věž nebyla benediktiny dostavěna a z nouze byla pokryta střechou. Teprve roku 1856 nechal nezapomenutelný patron a dobrodinec božího domu Johan Anton, svobodný pán ze Starku, věž dostavět a to do dnešní podoby. Při nasazování kříže se stalo, že zedník Zimmermann Hacker z Těchoděl připil na vrcholu věže skleničkou vína na zdraví patrona a tuto potom shodil dolů, sklenice se však nerozbila. Náklady činily 1872 zlatých a 55 krejcarů. Malá věž byla roku 1886 již vadná a nově zhotovená si vyžádala náklady 868 zlatých.
Zařízení kostela je převážně z poslední čtvrtiny XVIII.století. Hlavní oltář je rokokový, portálový s představenými sloupy. V dolní části se nachází obraz Křtu Páně, v horní části Bůh Otec a nejvýše Boží oko. Po stranách jsou sochy rodičů sv. Jana Křtitele - sv. Zachariáše a sv. Alžběty. V lodi proti sobě stojí dva postranní rokokové portálové oltáře se sloupy. Pravý oltář (na straně evangelijní) s obrazem Panny Marie Pomocné, se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Levý oltář (na straně epištolní) s obrazem sv. Benedikta, se sochami sv. Antonína Velikého a sv. Prokopa. Na jižní straně se nachází iluzivní malovaná oltářní arkádová sloupová architektura s představenou skupinou Ukřižování. V presbytáři je replika obrazu K.Škréty Ukřižování z kostela v Chotíkově. Dále stojí za povšimnutí rokoková kazatelna, barokní trojdílné gotizující varhany a dvě trojdílné zpovědnice, bohatě vyřezávané, se sochami sv. Petra a sv. Maří Magdaleny; dále dvě jednodušší zpovědnice se sochami krále Davida a Marnotratného syna. Presbytář je od lodi s vyřezávanými lavicemi oddělen mřížkou, mající gotizující tvar. Také kruchta má tuto mřížku. Zajímavá je zde ještě barokní křtitelnice; noha z červeného mramoru se stočeným dříkem, mísa a víko ze dřeva. Je na ní také zobrazen křest Ježíše Krista, jako na hlavním oltáři.